Nakonec ještě konstatování - Rampušák je asi nedražší maraton v republice, za svoje pracně nastřádané pětikilo dostanete pár měsíců starej časopis o lyžování, jeden gelík a jinak lautr nic. Letos ani ta hliněná placka na krk nebyla. Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
středa 13.06. - neděle 17.06 2007 |
Nahoru |

Po dlouhé době jsme vyrazili ve větším počtu na závody a s definitivní platností jsme si ověřili naši všeobecnou nemohoucnost. Je to jedno velké trápení. Samozřejmě na vyjímky, jako je rodina Šolisů a Jitka, která svedla lítý boj se závodnicí reprezentující obchod Ski Snow Surf Leona Pospíšila. Holky nic nedbaly na to, že už věkem patří mezi ženy "rakváče" a natrhli zadek i mladším kategoriím. Ve finále to hodilo první plac pro JItku, malýho Šolise Marka a velkej Šolis si dojel o prsa korejský ženy pro bramborovou za panem doktórem.
Závod poznamenalo pár kotrmelců a nutnost zásahu rychlé zdravotní služby. Obzvlášť Andrea, jezdící za Polách a syn si kvalitně namlela. Tak jenom doufáme, že to nebude nic vážného !
V galerii je poměrně hodně fotek, ale ze samotného závodu je to bída, dění po je ovšem zaznamenáno kvalitně, včetně závěrečné merendy v restauraci U Švábů. Slavení nám jde vždycky dobře. Od Švábů jsme táhli do Heldu na Finlandia víkend, ale tam jsme již naštěstí nefotili.
Největším Mrtvým mužem byl ve finále Pitrýs z HAS bike Šumperk. Proč ? To se musíte zeptat přímo jeho ( popřípadě manželky ), až si k němu povezete na vyštelování svojeho mazlíka.
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
Nahoru |

Králecký úvoz patří mezi klasiku v Šumperském poháru a o jeho nynější podobu se zasloužil Miloš Hejtmánek - Šolis. Spolu s manželkou a partou kamarádů se i letošní rok postaral o bezproblémový průběh závodu. Počasí sice nebylo zcela ideální, ale mohlo být i mnohem hůř. Na start se postavilo bezmála 80 bajkerů ve všech věkových kategoriích.
Barvy C.A.C hájil v závodě pouze benjamínek Marek, který s přehledem vyhrál svoji kategorii. A po lese popojížděl Pitris s Pitriskou, kteří lovili záběry na svůj Kodak. Výsledky jsou k vidění na stránkách HAS bike.
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
Nahoru |

Předzvěst tropických veder nás vyhnala již v 10:00. A jak jinak, než od "DBV". V komorní sestavě jsme vyrazili nejkratší cestou do Velkých Losin a dál jsme si to frkali po zelené TZ směrem na Pekařov. A kopec je to teda řádnej, někdy si to vyzkoušejte ! U vleku v Pekařově jsme otřeli pot z čela a buráceli jsme směrem na Tři kameny. Pořád pěkně po turistické značce, žádná asfaltka. Nejeden z nás párkrát klusal vedle svého oře pěšky ! V protisměru Jesenického Velo Marathonu jsme se přiřítili na Přemyslovské sedlo, kde jsme si dali trochu voraz.
Po svačince jsme ještě plni elánu pokračovali na Černou stráň. Počasí bylo jedna báseň, budované sjezdovky na Přemyslově jsme měli jak na dlani. Prostě nádhera. A pak to přišlo ! Pitris bodl a následně urval ventilek na nové duši. Naštěstí další komplikace nenásledovaly, tak jsme se po pár hodinách jízdy vyštverali na nejvyšší bod Černé stráně.
A pak hurá dolů, zasloužený sjezd až na Poniklý potok, kde došlo k dělení skupiny. Rodinka nádražáků, Alin a Hanes pokračovali po asfaltu z Koutů pěkně rychle do Šumperka do Hansy. Luděk s Jitkou si to ještě prodloužili po Knížecí směrem na Bukovice a od hájovny bahnitým sjezdíkem do Losin. A taky pěkně do Hansy.
Tam jsme se potkali se zbytkem teamu, který si to odpoledne rozdával u Osikova a vysílače nad Maršíkovem. Pěkně jsme všechno u piva probrali. I zramlovaná Petra se na nás přišla juknout.
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
Nahoru |

Nejen pátek třináctého přináší nástrahy a pohromy. Stejně záludná může být i neděle. Přesvědčila se o tom i Petra, když ji ve sjezdu do Dlouhomilova galantně předjížděl vlastní partner Alin. Ten kolem Petry proburácel a ta se poroučela letem plavmo k zemi. Petřinu reakci přičítal Alin hysterii, ale po krátké chvíli usoudil, že je zle. Ruka krásně zvětšovala svůj objem a tak Alin obětoval skampolo a vyrobil z kusu kůry provizorní dlahu. Lékařská diagnóza byla nemilosrdná - ruka je zlomená. Největší bobky měl Alin o svoje skampolo, vždyť ho taky mohl doktor rozstřihnout !!!
Dalším postiženým byl Mira, který při zdolávání terénní záludnosti na Senové lehl a jeho prcka se ihned drala plochým švem tříčtvrtečních kalhot na svět. Nic horšího se naštěstí nestalo.
A jedna dobrá zpráva, předsedův synek Honza objevil kouzlo tlustých gum a konečně začal jezdit. K velké radosti předsedovic familie.
Nahoru |
neděle 29.04. 2007

Nedělní švih měl být o něco větší než obvykle, start byl naplánován již na 11:00. Cíl - Kouty nad Desnou a výšlap na Šindelnou horu. A k tomu projetí části tratě Jesenického Velo Marathonu.
Oproti sobotě se citelně ochladilo a masiv Jeseníků byl ráno ukryt pod peřinou nízké oblačnosti. Nic nenasvědčovalo tomu, že dobydeme vytyčeného cíle. Ale počasí se nakonec umoudřilo, mraky odfoukl severák a kromě nízké teploty bylo všechno fajn.
Na cestě do Velkých Losin není co popisovat. Po asfaltu jsme si to bočními uličkami Vykýřovic a Petrova pěkně vyprašovali. Za Losinami jsme to ohli doleva a stoupali jsme nad sjezdovky v Loučné a dál ke kraji Bukovic. Po trati již zmiňovaného marathonu jsme přes Poniklý potok dorazili na úpatí Šindelné. Čekalo nás stoupání do více než 1000 metrů nad mořem. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že obávaná cesta plná kamenů a děr je přeměněna na lesní dálnici rovnou jak stůl. Sjezd do údolí Hučivé Desné tak ztratil na obtížnosti a stal se paradoxně nebezpečným. Protože při strmém sjezdu cestou, která připomínala koryto řeky, byl jezdec mnohem víc opatrnější než na udusané šestimetrové dálnici. Rychlost se natošup překulí přes šedesátku a dá docela fachu to před zatáčkou ubrzdit. Projeji jsme Anenským údolím a po úbočí Černé stáně jsme se škrábali do Přemyslovského sedla. Spodem jsme objeli Tři kameny, stále po trase Velo marathonu, v Pekařově na vrcholku staré sjezdovky jsme odbočili na zelenou TZ, která nás výtečným sjezdem dovedla zpět do Velkých Losin.
Suma sumárum něco přes 72 km a 1400 výškových metrů. Biking jak cyp!!
V Hanze již čekal zbytek bandy, který vyrazil ze zvyku ve 13:00 a vystřihl si tentokrát jeden okruh tradičního minimarathonu Mrtvý muž, který se pojede 2. června. Suma sumárum 20 km, taky biking jak cyp!!
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
Nahoru |

Na seřadišti u "DBV", správně "BPS", se nás sešlo nezvykle moc. Z kraje sezóny nás jezdí jako šafránu. Ale ne tentokrát, skupina více jak deseti kousků slibovala spousty zážitků! A k tomu bezchybné počasí. Sobotní teploty opět atakovaly nejvyšší pozice v žebříčku rekordních temperatůr za posledních bůhví kolik let.
Naším cílem byl Skřítek, na který jsme vyrazili přes Tulinku, Rapotínskou stráň, Vikýřovice a Nový Malín. A aby to nebylo tak fádní, pojezdili jsme okolí Mrtvého muže a po úbočí Kamence jsme to švihali na Hvězdu. Tam jsme potkali ex C.A.C Libíka, který si to frkal do Klepáčova. Tam jsme měli namířeno také, ale ještě nás čekalo několik půvabných kilometrů kolem Skřítku. V restauračce na Skřítku jsme doplnili tekutiny, tentokrát pouze nealko, a buráceli jsme k chatě Ztracenka v Klepáčově. Odtud jsme si to namířili přes Svobodín do Sobotína ( velmi svižný sjezd ) a dál na Granátovou horu na náš oblíbený vysílač nad Maršíkovem. Ve sjezdu jsme krapet procvičili techniku a svižně pokračovali do Hansy na pár piv. Tam už čekal čerstvý otěcko Barva a chlubil se rostoucím potomkem.
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
Nahoru |

Nový přírustek do klubu si žádá určitou pozornost, tak jsme nejmladšímu bikerovi nadělili sedačku, ve které ho může otěcko Barva vozit do strhání těla. Adámkovi je zatím všechno úplně fuk, zajímá ho pouze pořádnej dlabanec, ostatně je to Barva junior a pak se pořádně vyspat. Podobnost s tatínkem je čistě náhodná.
Předat pouze dárek by byla nuda, tak se obdarování spojilo s opékačkou a požíváním alkoholických nápojů u Swiatků na zahradě. Přítomné dámy a slečny neustále okukovaly Adama a každá ho chtěla pochovat. Mladej z toho byl celej tumpachovej. Pánové se přednostně věnovali jídlu a nápojům, omladina si nacpala břicha a zmizla do útrob domu. Počítač je přece jenom větší zábava.
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
Nahoru |

S velkou slávou jsme se domluvili na delší výpravu, ale skutečnost byla opět poněkud jiná. Předseda začíná mít obavu o osud některých "aktivních" členů.
Na obhlídku části nové trasy
Svaté Trojice nás vyrazilo pouze pět kusů a tím pátým byl čekatel C.A.C. Ani fantastické počasí nepřesvědčilo guru k společné vyjížďce. Kdy se nám v půlce dubna poštěstí vyrazit v krátkých a nezmrznout ?
Na druhou stranu jsme nemuseli nikde dlouho čekat, protože společné tempo malé skupinky se přece jenom lépe udržuje. I klení a nadávek bylo méně !
Projeli jsme téměř celou "Dlouhou" trasu Svaté Trojice včetně nového úseku kolem Raškovské boudy a svižného sjezdu kolem rezervace Na Hadci. Závodníkům se to bude určitě líbit.
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
Nahoru |

Polostátní organizace, černá díra na miliardy, silné odbory a více jak dvacet let odkroucených na mašině. Jedině tato kombinace může přinést tak parádní věc, jakou je dozajista dodatková dovolená. Pro neznalé drážních poměrů se jedná o dovolenou jaksi nad plán, v luxusním hotelu, lázeňské procedury, bazény, posilovna, no prostě veget. To vše grátis a k tomu vám běží plat do průměru. Docela fajn, nebo ne ?!
Tak tohle absolvoval Pitris na přelomu března a dubna. A aby si ten "nudný" pobyt ještě krapet vylepšil, vzal si na dovču kolo. Projezdil okolí Rajeckých Teplic a Žiliny, okoukl trať Author bikemarathónu Súlovské skaly a zjistil, že kousek za hranicema je víc než náročný terén.



Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
Nahoru |