sobota 28.10. 2006
Ačkoliv si to nechceme moc připustit, sezóna je definitivně za náma. A jako každý rok, tak i letos pozval Jirka Chlebníček všechny příznivce tlustých gum do Leštiny na závěrečnou vyjížďku spojenou s vyhlášením celkových výsledků Šumperského poháru horských kol za rok 2006.
Sešikování a hromadné focení proběhlo tradičně u pekárny. A i když to ještě nad ránem moc nevypadalo, počasí opět vyšlo na výbornou. V Leštině to snad už ani jinak nebude! Necelá stovka bikerů se poté vydala na "poslední" jízdu po stopách Moravského bikemaratónu.
Po závěrečné jízdě čekalo v hostinci U Keprtů na všechny účastníky občerstvení v podobě guláše a slavnostní vyhlášení výsledků poháru s předáním věcných cen a diplomů. Domů se nikomu moc nechtělo.
  
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
čtvrtek 28.09. 2006
Na sv. Václava vycházelo volno a předpověď počasí byla docela příznivá. Ale ani druhý pokus zvládnout "dálkovou" trasu na Paprsek ve větším počtu nevyšel. Stokrát ohraná písnička - moc dlouhý, moc práce, kocovina, lenóra...
Naštěstí jsme přibrali Vošu z Dama Sportu a jinak sólo jezdícího Karla. Jako poprvé, tak i tentokrát jsme vyrazili po asfaltu uličkami přes Vikýřovice a Rapotín do Losin. Pokračovali jsme pěknou stojkou do Přemyslova a dál již terénem pod Tři kameny a v protisměru Jesenického maratonu přes Přemyslovské sedlo směrem na Černou stáň. U "Skruží" malá svačinka a dál směrem na Františkov. Tentokrát jsme pod asfaltovým sjezdem nebloudili a pěkně po zelené TZ jsme sešupajdili na Banjaluku. Do Ostružné to bylo už kousek.
Slunečné počasí, které nám zatím přálo, se během pár minut rapidně zhoršilo a tak jsme v Ostružné nepohrdli zahradním deštníkem a dalším občerstvením. Při malé přeháňce jsme slupli první bagetky, trošku kávy, trošku víc tabáku a hlavně jsme si natáhli teplé doplňky. Oblast Petříkova byla totiž zahalena do cárů mlhy a mraků. Petříkovem jsme jenom prosvištěli ( mraky pěších turistů ) a docela sportovním tempem jsme pokořili stoupání na Císařskou louku.
Na Paprsek jsme dorazili společně se stovkami ostatních pěších i cyklo turistů. A aby to nebylo tak fádní, předvedl Michal při brzdícím manévru přímo před chatou parádní polet přes řidítka. Počasí se během našeho oběda vcelku umoudřilo, takže rychle směrem Medvědí bouda. Červená TZ byla díky óbr polomu stále nesjízdná, tak nám nezbývalo nic jiného, než pokračovat téměř až na okraj Kunčic a po šotolině vyrazit vzhůru na Kunčickou horu. Vzdálenost něco málo přes jeden kilometr a převýšení 150 metrů hovoří jasně o profilu. Zbytek trasy proběhl bez zvláštních příhod a v poměrně stále svižném tempu. Ve stručnosti - Návrší, Hynčice pod Sušinou, Hanušovice, Bohdíkov - konečně jsme zpomalili, protože po asfaltu jsme to lupali pořád přes 40 km/hod a měli jsme toho už docela dost. Ještě jsme přetrpěli "Bohdíkáč" a dál jenom z kopce Temenicí do Šumperka a do Hansy. Na pivo. Zapít 107 km a skutečnost, že jsme vlastně nezmokli.
  
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie. Pidi galerie, fakt jsme jeli rychle !!!
sobota 09.09. 2006
Koncem sezony vyrážíme již tradičně na Blanenského Golema. Za ty léta jsme zažili na vlastní kůži vrtkavost podzimního počasí, změnu titulárního sponzora i tratě. Letošní ročník byl prosluněný, pouze teplota po ránu nebyla nic moc. Původní sestava C.A.C, přihlášená do závodu, byla nečekaně velká, ale virová nákaza udělala své. A taky lenóra.
Do cíle dorazili téměř všichni kolmo, jenom Mirda pěkně po svých, protože namotal přehazovačku. Guru Barva byl tentokrát pokořen nejmladším potěrem - to asi ta Kačenčina gravidita.
Vyhodnocení akce proběhlo (!! jak jinak !!) u Švábů a závěr studené noci patřil Heldu.   
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
sobota 19.08. 2006
Každým rokem se vydáváme alespoň jednou dobýt nejvyšší horu jeseníků - Praděd. Letošní akce byla hodně komorní, na seřadišti se nás sešlo pouze pár. Radi, Michal a Luděk s Jitkou.
Trasa vedla po asfaltu přes Losiny, Loučnou a Kouty nad Desnou. Dále na Petrovku a terénem na Kamzík a chatu Švýcárnu. Následoval výjezd na Praděd a sešup přes Ovčárnu na Hvězdu. Na Hvězdě malá občerstvovací pauza, krapet nesnází s bodavým hmyzem a dál jsme pokračovali směrem na Karlov, Alfredku, Ztracené kameny a Skřítek. A to už jsme vlastně doma. Stačí dojet na Hvězdu nad Rabštejn, Traťovku a kolem přehrady ke Švábům do hospody. Celkem to hodilo něco přes 90 prosluněných kilometrů.
  
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
sobota 12.08. 2006
Pátý ročník Svaté Trojice je za námi a teď již můžeme s klidným svědomím říct, že to dopadlo nad očekávání dobře. Nikdo nám nenadával, nikdo se nám neztratil v lesích, nikomu se nic vážného nepřihodilo a všechno vcelku klapalo podle plánu. Velkou roli tentokrát sehrálo počasí, které i přes značně nepříznivé prognózy bylo jako stvořené pro maraton.
Navíc můžeme mluvit o velikém štěstí, že do Bohdíkova zavítala skutečná elita a tak na startu stál populární Radim Kořínek, dvojnásobný olympionik, mistr republiky v XC i maratonu a také, což se moc neví, ve sjezdu horských kol. Za Maxidek Cannondale dále startoval Pavel Čábelický, který trať Svaté Trojice již znal a Martin Haman. Na doporučení Honzy Fišnara, který bohužel musel plnit teamové povinnosti na Ravu, přijel také ultramaratonec a vítěz mnoha mezinárodních etapových soutěží Radek Šíbl z NORTH.Bikezone.cz. Ze známých jmen startovaly za dámy Barbora Radová a Lucia Čuříková. Obě dvě měli již čest okusit Hanušovickou pahorkatinu v dřívějších letech.
Velkou radost nám udělala přítomnost mnoha borců, kteří neváhali i přes značnou vzdálenost opakovaně dorazit do vesničky, kterou s obtížemi najdete na mapě. A nebylo jich málo ! A těší nás to o to víc, protože termín Svaté Trojice kolidoval s mnoha závody zvučných jmen. A samozřejmě nemůžeme zapomenout na desítky bikerů, kteří pravidelně startují na všech závodech Šumperského poháru MTB.
A ještě něco, nejvzdálenějším závodníkem byl Australan Stuart Mackenzie, který byl z atmosféry kolem závodu úplně vedle a ještě se od Pitrise naučil pít Krvavý záda. A to ho dorazilo !!!
Příští rok ještě vychytáme nějaký ty mouchy a pokusíme se udržet laťku na stejné výšce. Takže, pokud se vám cokoliv nelíbilo, dejte nám vědět a my už se s tím nějak popasujem.
  
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
čtvrtek 03.08. 2006
Z velkolepě plánovaného výletu na Paprsek se nakonac stala komorní vyjížďka pěti lidí. Některé odradilo počasí, jiní si léčili různá zranění a pár kousků nezvládlo veselici v hotelu Hansa. A abychom nekřivdili, dovolená udělala taky svoje.
Vyrazili jsme do šedivého rána, nebe barvy olova nevěštilo nic dobrého. Pukali jsme si to do Losin, Přemyslova, na Tři kameny a přes Přemyslovské sedlo směrem na Černou stáň. Dále pak směrem na Františkov a po mírném kufrování jsme dorazili do Ostružné. Po kávičce přišel na řadu Petříkov a taky déšť. Na Paprsek jsme přijeli už krapet zmáčení. Teplota 13 stupňů taky nebyla nic moc. Tak honem oběd, malé pivko a frkáme na Medvědí boudu, Kunčice okraj, Kunčickou horu a Návrší. To už bylo kousek do Hynčic pod Sušinou, kde se rekreoval Barva s Kačkou. Na návštěvu dorazil i Laďa s dcerkou. Achylovka už mu srostla, ale na kolo to ještě není. Místopředsedovic zůstávali u Barvů na noc, junioři s předsedou pokračovali za vydatného lijáku přes Hanušovice, Rudu a Bludov domů.
Suma sumárum to hodilo něco málo přes 130 km a z toho víc jak 80 km ve vodě.
  
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
sobota 22.07. 2006
Úmorné vedro, náročná stoupání, ošemetné sjezdy, ve kterých si člověk moc neodpočine a málo startujících. Tak by se dal ve zkratce popsat Jesenický Velo Marathon. Ze závodu jsme měli docela hrůzu, pochopitelně kromě Šolise, protože jsme znali předcházející ročníky, kdy se nejprve jezdilo 92 km, později ve dvou kolech 80 km a rozhodně to s převýšením kolem 3000 m nebyla procházka růžovou zahradou. Guru raději zůstali doma a tak nás na startu za C.A.C stála pouze hrstka - Šolis, Jitka, Pitris a Předseda.
Inzerovaných 60 km a převýšení 2000 m se nakonec smrsklo na zhruba 54 km a 1650 m. Trať byla perfektně značená, spoustu regulovčíků, dostatek občerstvovacích stanic a i přes pořádné vedro se to dalo bez větších problémů absolvovat. Škoda, že se spousta lidí nechala vyděsit pověstí o náročnosti tohoto závodu. Tak snad přijedou příště, protože trať vede úžasnými místy v srdci Jeseníků. A taky rodinu Podzimkovu, která maraton pořádá, by to mohlo přestat bavit. Poměr pořadatelů a závodníků 1:1není moc povzbuzující.
Naším cílem bylo nedorazit do cíle poslední, což se nám podařilo a Jitka se podle propozic Šumperského poháru umístila v babkách nad třicet let na prvním místě. Jinak v ženách čtvrtý flek, víc jich ani nejelo. Na druhou stranu by mohla Jituše ostatním dělat mámu. Skoro! Kategorii Muži A vyhrál druhý muž z mistrovství republiky v XC - Jarda Kulhavý.   
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
04.07. - 06.08.2006
Jako každý rok, tak i letos jsme na Cyrila + Metoděje a Mistra Jana Husa vyrazili na Barva Camp do Hynčic pod Sušinou. Ani ne tak oslavit dva státní svátky, ale Barvovi narozeniny. A tentokrát i kulatiny Brety.com. Sice s půlročním zpožděním, ale v prosinci se přece jenom blbě sedí venku u ohně a ještě blběji jezdí na kole.
Den před plánovanou akcí nám konečně dorazila zásilka nových dresů, tak jsme vyjeli jako šviháci. Dresy se vcelku vydařily, čímž děkujeme firmě Lawi Sport z Mladé Boleslavi.
Ani tento ročník Barva Campu se ničím neodlišoval od předcházejících. Příjezd na místo, naražení bečky, rozdělání ohně, příprava masa, veselice až do pozdních hodin. Ráno se nikomu nechtělo z pelechu a tak jsme s velkou parádou vyjeli až kolem oběda. Trasa zůstala tradiční, ale již se nad ní stahují mračna. Úsek od Kunčické hory po Medvědí boudu je totiž každým rokem míň a míň sjízdný. Ne že by nám klesala forma, ale lesáci a zimní vichřice udělali své. A šplhat s kolem na zádech několik kilometrů přes padlé stromy není moc záživné. Barva s Kačkou o tom ví své.
Po návratu na chatu následovalo naražení bečky, rozdělání ohně, ... Za rok opět na Barva Campu !!!
  
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
sobota 17.06. 2006
Dasátý ročník proběhl ve znamení rozmarného počasí. Tropické vedro vystřídala noční bouřka a hodinový liják těsně před startem. Silnice odjížděla za deště, horská kola měla trochu kliku a déšť ustal při řazení na startovní čáře.
Nás tmavá obloha a provazy vody taky pěkně rozhodily a dokonce zazněly názory, že to pro letošek zabalíme. Nakonec jsme se přece jenom dokopali na start a byli rádi, že jsme Rampušáka absolvovali. A v rekordním počtu. Obsadili jsme všechny tři trasy, 60 km nejpočetněji. Na 30 km trati urvala Pitriska třetí flek, Lenka pátý. Na 60 km se Jitka umístila na osmém místě, kdy ji udělaly pouze křehoučké salátky o deset let mladší. Pánové moc velkou díru do světa neudělali, až na Honzu a Pitrise. Šolis si na 90 km vyjel páté místo a bylo na něm vidět, že toho má dost.
Co jsme nezvládli na trati, to jsme si večer vynahradili na bike párty. Pokud se tak dá nazvat disco na místním stadioně, kam se sjela omladina z celého okresu. O zábavu se měl starat DJ team Evropy 2, ale toho dne pojedli příliž vtipné kaše a co slovo, to perla. Ale i tak jme končili ráno kolem páté.
Všechno proběhlo na jedničku, pouze s fotodokumentací byl krapet problém. Při závodění se dost blbě pořizují snímky. Nakonec jsme situaci vyřešili nákupem CD s "profi" snímky, ale asi to nebylo nejšťastnější řešení. Jednoduše řečeno, už jme viděli i lepší fotky. Na druhou stranu jsme dostali svolení umístit fota na náš web s podmínkou uvedení autora, což tímto činíme. Galerie je mixem vlastních snímků a firmy Kocián či Bike4U.
A jen tak mimochodem, přijela se na nás mrknout Linda Dr. Oetker. Skoro půl roku jsme ji neviděli. Pořád stejně báječně tančí !!!
  
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
sobota 03.06. 2006
V sobotu jsme odtroubili vyjížďku a vyrazili jsme se kouknout do Losin na Český pohár XC. Omrknout jak se má jezdit na kole. Celý týden nestálo počasí za nic, ale sobotní ráno dávalo naději alespoň na suchý den.
Nejmladší kategorie jsme sice neviděli, ale při závodu juniorů a žen jsme již byli na trati. A bylo na co koukat. Tereza Huříková v druhém kole sjela i juniory a další ženy byly v nedohlednu. Slovenský synek, který vyhrál kategorii juniorů, budil náš obdiv nejen výkonem a velkým náskokem, ale především kolem. Cyklokrossový rám, brzdy, maximálně osm pastorků, kliky z roku raz dva a hlavně historický model přehazovačky. A s pevnou vidlicí. Jednoduše řečeno, v kole to není, musí to být v nohách a v hlavě.
Po ženách následovala pauza, pro nás pár piv, nějaká ta klobáska a hurá na trať mrknout na vyvrcholení závodu. V elitní kategorii kralovala Spořitelna a hobby borce proháněl běžkař Lukáš Bauer.
Nafotili jsme spoustu fotek, použitelných je už míň, jezdili na naše digitály příliž rychle.
Na nedělní 1/2 maraton jel pouze Šolis a byl svědkem toho, jak by neměl závod vypadat. A specielně pokud jde o Český pohár. Když dojíždí spurtující závodníci do cíle z několika světových stran, stala se někde asi chyba !!!
Nejdůležitější na závěr - závod v 1/2 maratonu vyhrál místní Honza Fišnar.
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
sobota 27.05. 2006
Třetím závodem Šumperského poháru horských kol byl již tradiční minimaraton ve Vikýřovicích. Každoroční hojnou účast poznamenalo letošní nestálé počasí, kdy celé dopoledne drobně pršelo. To mnohé bikery odradilo od startu. Při samotném závodě počasí klaplo a dokonce vysvitlo sluníčko. Rozbahněnou trať to ovšem moc nevyspravilo a tak nebyla ve sjezdech nouze o akrobatická čísla jednotlivých aktérů.
Vzhledem k tomu, že místním orgánům se příliž nelíbí pořádání podobných akcí a zakázali vjezd do určitých částí lesa, bylo nutné změnit již zavedenou trasu a tak si pánové střihli tři a dámy dvě kola.
My jsme se příliš nevycajchnovali a na start se postavilo pouze šest vytrvalých, ostatní dorazili v civilu a bez chuti do závodění. Jitka vybojovala první flek, Lenka druhý, Šolis čtvrtý. Malej Šolis vyhrál ve své kategorii.
  
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
sobota 06.05. 2006
Ráďa dorazil na druhý květnový prodloužený víkend a pozval nás na zahradu k ohníčku a na pivo.
Účast nebyla valná. Jednak hrozilo počasí, jednak vázla komunikace a hlavně jsme byli po "náročné" vyjížďce a teď na jaře jsme s fyzičkou dost na štíru. Největší radost z návštěvy měl ovčák Max, který nám neustále nosil balonky a další hračky. Aportek ho náramně bavil, nás už míň, protože pes byl k neutahání. Dalším spokojeným byla Ráďova neteř, ta se mohla spoustě lidí pochlubit domečkem s vybavenou kuchyňkou. Nejmladší oplégři blbli na zahradě, hráli fotbal a my jsme čučeli do ohně.
Původně se měly rožnit hromadně udělané ryby, ale nějak se to zvrtlo a rybka vyšla pouze na vyvolené. Zbytek se nacpal kabanosem a opečeným chlebem. V závěru Barva vyráběl bramborové chipsy. Do chipsů to mělo daleko nejen centimetrovou tloušťkou, ale i chutí. Škrob na bradě není zrovna velká dobrota. Všechny pochutiny jsme zapíjeli darovaným pivem. A protože Barva byl jen na půl, museli jsme ještě na panáčka do nejbližší hospody.
Druhý den podle toho taky vypadal náš švih. To nám ta sezona začíná !!!
 
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
sobota 22.04. 2006
Najíždění kilometrů po asfaltu nás už moc nebaví a tak vyrážíme do lesa. Trasa "Klády" je na průzkum jako dělaná. Kolem Šumperka to vypadá téměř jarně, ale i tak jsme narazili ve vyšších místech na hromady sněhu. A kde nebyl sníh, tam bylo bahno. A ne málo. V Losinách jsme si vyzkoušeli průjezd brodem, atraktivním místem závodu ČP XC Velké Losiny a dál jsme frčeli na vysílač nad Maršíkov. Ne jeden z nás musel dolů z kola. Sjezd od vysílače nám připomněl, že zima byla letos pořádně dlouhá.
Suma sumárum - po zimě nám to moc nejezdí, přibyla nějaká kila a s technikou jsme taky na štíru. Časem to vychytáme.
  
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
sobota 31.12. 2005 a neděle 29.01. 2006
Ani v zimě se moc nepoflakujeme, alespoň někteří a vyrážíme na kopec. Někdo na běžky, to bohužel není zdokumentováno, někdo na sjezdovky nebo prkno. Kunčice u Starého Města pod Sněžníkem jsou ideálním místem. Několik vždy upravených sjezdovek, dva vleky a hlavně málo lidí. A téměř dokonalé zázemí. Pod každou sjezdovkou bufet, posezení, stan, WC a pro dobrodruhy tobogán. Areál provozuje firma SkiTech a snahu jí rozhodně nelze upřít.
V průběhu zimy jsme byli v Kunčicích vícekrát, tohle je jen výběr z přelomu roku a z konce ledna. Na kopec vyrazila postupně parta z Cafe Baru Held, Klika MTB Team, C.A.C, rodinka šumperského řezníka a hokynáře a nechyběli Švábovic a Ševčíkovic. Silvestrovské lyžování se neobešlo bez úrazu a Michal, ten se na těch lyžích snad jednou zabije,si odvezl na památku zpřetrhané vazy v koleně. Dolyžoval !!!   
Kliknutím na fotografie vstoupíte do galerie.
|
